Člověk pánem tvorstva a zkázou života!!!

Bisexualita

3. června 2007 v 10:07 |  SEXUÁLNÍ DEVIACE A ODCHYLKY
Nevyhraněná pohlavní orientace, kdy jedinec může být střídavě nebo trvale eroticky přitahován osobami stejného i opačného pohlaví (nevyhraněnost mezi homosexualitou a heterosexualitou).
Bisexualita - čeština má krásný výraz "podobojí". Bisexuálové to mají o trošku jednodušší. Neseženete holku? Nevadí, klofněte si kluka! Řečeno mluvou serióznější - bisexualita je sexuální orientace na obě pohlaví.
Tvrzení, že všichni jsme ve větší či menší míře bisexuální, je dnes docela běžné. Často se říká, že bisexualita je ideál, k němuž lidé dospěli bez škodlivého společenského ovlivňování. Podle zastánců univerzální bisexuality je vyhlašování jednoznačné orientace stejně nesmyslné jako (například) rozhodnutí pít pouze kávu nebo čaj. V posledních desetiletích došlo k odklonu o názoru konce 19 století, podle něhož jsou "homosexuální" a "heterosexuální" stálé a vzájemně nesouvisející kategorie. Hodnověrnost myšlenky, že všichni jsme (potenciálně) bisexuální, se zakládá převážně na skutečnosti, že psychologicky nikdo není ani úplný "muž" ani úplná "žena". A třebaže o ženské bisexualitě tolik záznamů nemáme, přece se nějaké najdou. Bisexualita bezpochyby rozšiřuje možnosti člověka. V dnešní době však mít nechuť k příležitostnému flirtování z plynoucí opatrnosti.


TIP: To co muže ve skutečnosti přitahuje nejsou lesbické páry, které se snaží podvědomě dostat a dobýt je, i když ví že nemá nejmenší šanci. Ale jsou to právě bisexuální ženy.

TIP: Muži vnímají ženské tělo jako mnohem krásnější než mužské, takže se jim samozřejmě víc líbí, když se mohou dívat na dvě ženy spolu, než když vidí ženu s jiným mužem.

Jsem bisexuální?

Bohužel často se takto označují ti jedinci, kteří nejsou schopni rozhodnout, kam vlastně patří a podle toho se chovají. Jejich sexuální vzrušivost opačným i stejným pohlavím není ani v jednom případě nulová. Přistoupíme-li na to, že se začneme zabývat otázkou vlastní sexuality, ve které máme zmatek, bude pro budoucnost dobré, stanovíme-li si cestu k jasnému cíli, který nechť je zatím jakýkoliv. Také si řekněme, že to, u kterého cíle skončíme, již bylo rozhodnuto tím, že jsme se narodili s nějakou orientací a na nás je jen poznat s jakou. Žít tak či onak je pro mnohé lidi vždy mnohem šťastnější volba, než přebíhat sem a tam a chovat se bisexuálně. Označit se za bisexuála v období coming outu může pro spoustu homosexuálních kluků a holek znamenat i ulehčení v tom, že se postupně seznamují s homosexualitou a zároveň si nechávají otevřená zadní vrátka, která se pak třeba leckdy i zavřou a zarostou křovím. Zavřít se nemusí hned, mladý člověk se při překonávání překážek rád na chvilku vrací zpět za ona zadní vrátka, aby se přesvědčil, že možnost stále existuje. Často ale zjistí, že prostor, který se za nimi nachází, je tak malý, že není k žití.
Sexuální orientace nemusí mít vždy za následek odpovídající sexuální chování. Vše je komplikováno tím, že ani heterosexuální ani homosexuální orientace nemusí být vždy vyhraněna stoprocentně. Známe lidi, ať již heterosexuálně, nebo homosexuálně orientované, kteří se jakéhokoli sexuálního chování z nějakých důvodů po celý život zdržují. Naopak známe osoby, které jsou jednoznačně heterosexuálně orientované, a přesto se v některém období života chovaly výlučně homosexuálně nebo bisexuálně. Známe také úplně vyhraněné homosexuály, tedy výlučně homosexuálně cítící osoby, které se po nějaký úsek života nebo dokonce po celý život chovaly výlučně heterosexuálně.
Homosexualitou rozumíme sexuální orientaci na osoby stejného pohlaví. Je to celoživotní, neměnný a nositelem nezapříčiněný a nezvolený, tedy nezaviněný stav, jenž je charakterizován tím, že nositel tohoto stavu je pohlavně přitahován a vzrušován osobou stejného pohlaví.
Bisexualitou rozumíme celoživotní, neměnný, subjektem nezapříčiněný a nezvolený stav, v jehož důsledku je jeho nositel, bisexuál, pohlavně vzrušován a přitahován přibližně stejně silně osobami obou pohlaví (muži i ženami).
Určité dispozice k bisexualitě má asi většina lidí. Lidský zárodek má základy obou pohlaví dobře patrné až od třetího měsíce a teprve poté nabývá zřetelné povahy pohlaví chromozomálně určené a základy druhého pohlaví jsou potlačeny. Až do puberty jsou bisexuální projevy téměř fyziologické. Výchova a další vlivy sice homosexuální tendence potlačují, ty však můžou přetrvávat, pokud je dotyčný gay či lesbička.
Podle Freuda má každý člověk vrozené vlohy mužské i ženské, což se po přijetí příslušného sexuálního chování v souladu s fyziologickým pohlavím projeví vnitřním konfliktem. Sexualita druhého pohlaví je potlačována, ale ne zcela. Na vědomé či nevědomé úrovni se pak při určitém pudovém vzrušení vynoří; u muže například jako latentní homosexualita, u ženy se projeví třeba tím, že mužům závidí penis. Příčinu viděl Freud v hormonálních vlivech.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 IBI IBI | 21. října 2008 v 21:30 | Reagovat

Androgynie a bisexualita, symboly dokonalosti, kterých se bojíte, kvůli idiotským společenským konvencím...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama