Člověk pánem tvorstva a zkázou života!!!

Pohlavně přenosné nemoci

15. května 2007 v 15:24 |  ONEMOCNĚNÍ, VIRY, BAKTERIE
OPAR (HERPES, HSV)
je způsoben dvěma typy herpes simplex viru HSV 1 a HSV 2 (herpes simplex = opar prostý).
SYMPTOMY
Příznaky této infekce se nemusí projevit vždy. Virus typu 1 způsobuje typické opary na rtech, zatímco virus typu 2 opary nebo puchýřky na penisu, genitáliích ženy a kolem análního otvoru. Většina lidí pociťuje pálení, svědění v oblasti, na které se později objeví puchýřek, z kterého se následně vytvoří vřídek pokrytý strupem, jenž se později zahojí. Herpetický virus může rovněž postihnout vnitřní orgány při oslabeném imunitním systému. Inkubační doba: 2-12 dní.
JAK SE MŮŽEME NAKAZIT A JAK SE DÁ SNÍŽIT RIZIKO NÁKAZY
Již tak vysoké riziko nákazy se ještě zvýší, dostanete-li se do přímého kontaktu s otevřeným bolákem. Vyhněte se sexuálnímu styku s osobou, která má opary a to včetně líbání, dokud se úplně nevyléčí. Kontaktu s puchýřky či boláky na penisu, genitáliích ženy a kolem análního otvoru se vyhnete, používáte-li při sexu kondom. Jestliže se dotknete oparu, umyjte si ruce, a s osobou, která trpí na opary, nesdílejte ručníky.
LÉČBA
Zaručená léčba oparů neexistuje. Naše tělo si s nimi musí poradit samo. V lékárnách jsou však k dostání přípravky, které mohou průběh této infekce zmírnit a potlačit její příznaky. Poraďte se s lékárníkem nebo se svým lékařem. Když opar zmizí, neznamená to, že je vyhráno. Často se na tom samém místě objeví znovu. Přispívá k tomu stres nebo horečka. HIV pozitivním jedincům se opary mohou vracet častěji a jejich průběh i rozsah postižení bývá těžší.
SVRAB
je způsoben roztočem zákožkou svrabovou, která si tvoří chodbičky (jenž jsou zpravidla vidět pouhým okem) a žije pod pokožkou.
SYMPTOMY
Typickým příznakem je silné až kruté svědění na rukou mezi prsty, zápěstí, genitáliích, břichu, hýždích a chodidlech, kde se vytvářejí splývající pupínky, často rozškrábané. Svědění se typicky zhoršuje během noci a když je teplo. Bohužel, po přenosu může trvat několik týdnů, než se příznaky začnou projevovat. Inkubační doba: 4-6 týdnů.
JAK SE MŮŽEME NAKAZIT A JAK SE DÁ SNÍŽIT RIZIKO NÁKAZY
Protože se svrab přenáší těsným tělesným kontaktem, měli byste se v každém případě vyhnout sexuálnímu kontaktu s osobou, o které víte, že svrab má. Cestou přenosu je sexuální kontakt a společné užívání lůžkovin, oděvů a ručníků s někým, kdo je svrabem napaden, dokud se úplně nevyléčí.
LÉČBA
Svrab by měl být vždy léčen kožním lékařem, protože ke správnému vyléčení je nutno dodržet řadu důležitých zásad. Jejich nedodržení zbytečně prodlužuje dobu léčení, po kterou jsou infekcí ohroženy další osoby.
SYFILIS (PŘÍJICE)
je způsoben bakterií Treponema pallidum.
SYMPTOMY
Nemoc má tři stádia. První (primární) stadium je nebolestivý vřed na genitálu, vzácněji na rtu, kolem konečníku, u žen na čípku nebo na stydkých pyscích. Neléčené po několika týdnech přechází v sekundární stadium ve formě kožní vyrážky, zvětšených uzlin, nebo výrůstků v místech zapaření (třísla, podpaží) a řady dalších kožních příznaků. Neléčený syfilis přechází přes bezpříznakové období po letech do terciárního stadia, kde může po čase vážně poškodit srdce, mozek a nervový systém, vedoucí k úmrtí. Nejsou-li přítomny uvedené kožní a slizniční projevy, může se syfilis odhalit pouze laboratorním vyšetřením krve. Inkubační doba: 10-90 dnů, nejčastěji 3 týdny.
JAK SE MŮŽEME NAKAZIT A JAK SE DÁ SNÍŽIT RIZIKO NÁKAZY
Syfilis se přenáší fyzickým kontaktem s nakaženou osobou, která má infekční příznaky syfilis, což jsou "tvrdý" vřed, výrůstky v oblasti třísel, či podpaží (tzv. kondylomata), nebo bělavá ložiska na sliznici dutiny ústní. Jelikož vřed nemusí být vidět (např. v konečníku), používejte při souloži kondom. Při nákaze, s ohledem na vaše sexuální partnery, neprovozujte žádný sex. Infekci lze přenést i kontaminovanými předměty (např. jídelní příbor).
LÉČBA
Syfilis smí léčit pouze kožní lékař. Důležité jsou následné kontroly ke zjištění, zda byla infekce zcela vyléčena a dlouhodobé sledování (dispenzarizace). Jste-li HIV pozitivní, běžné testy na syfilis nemusí být dostatečné k odhalení této infekce. Je potřeba odebrat vzorek cerebrospinální (mozkomíšní) tekutiny, aby mohl být syfilis odhalen (bederní vpich).
ŽLOUTENKA (HEPATITIDA)
je obecné označení zánětu jater. Může být způsoben virovou infekcí nebo například dlouhodobou konzumací alkoholu a některých drog. Nejběžnější typ žloutenky je virového původu. Některé z těchto virů mohou trvale poškodit játra a zdraví. Tři nejběžnější viry, které žloutenku způsobují, jsou hepatitis A, B a C. V současné době se dá očkovat proti žloutence typu A a B. Jestliže jste HIV pozitivní, viry hepatitis mohou dočasně zvýšit vaši virovou nálož. Mohou také vyvolat rezistenci na léky, které proti HIV* užíváte. Nicméně, čím menší je vaše virová nálož a čím větší je počet vašich CD4, tím pravděpodobněji váš organismus bude reagovat na očkování proti hepatitidě s minimálním dopadem na rezistenci na tyto léky.
ŽLOUTENKA TYPU A (HEPATITIDA TYPU A, HAV)
Virus hepatitidy A je odolný vůči zevnímu prostředí. Vylučuje se stolicí nejméně 2 týdny před vznikem klinických příznaků. Největší nebezpečí nákazy je tedy v době, kdy infikovaná osoba ještě nemá žádné příznaky onemocnění.
SYMPTOMY
U téměř 90% dospělých jsou první klinické příznaky podobné chřipce, nebo mají charakter zažívacích obtíží provázených průjmy. Časté je i žluté zabarvení kůže a očního bělma, tmavá moč a světlá stolice. Onemocnění trvá obvykle 3 týdny, ale může se protáhnout i na několik měsíců. Někdy je žloutenka typu A doprovázena svěděním, zejména při intenzivním žlutavém zabarvení pokožky. Inkubační doba: 14-50 dní, nejčastěji 30 dní.
JAK SE MŮŽEME NAKAZIT A JAK SE DÁ SNÍŽIT RIZIKO NÁKAZY
Nejlepším způsobem, jak se vyhnout onemocnění žloutenkou typu A, je očkování. Riziko nákazy je často spojováno se špatnou hygienou, kontaminovanou vodou nebo potravou. Z toho vyplývá, že přestože žloutenka typu A není typickou sexuálně přenosnou infekcí, dá se chytit při provozování rimmingu nebo scatu* (fekálně-orální přenos). Používání latexové folie při rimmingu je nejlepší způsob ochrany před infekcí žloutenkou typu A. Pravděpodobnost nákazy rovněž snižuje dodržování hygienických zásad, např. mytí rukou po použití WC a vyhnutí se kontaktu se stolicí.
LÉČBA
Základem léčby žloutenky typu A jsou režimová opatření - klidový režim a dieta. Nemocní podléhají ze zákona povinné izolaci na infekčním oddělení. V rekonvalescenci je nutné dodržovat i nadále jaterní dietu a vyhnout se konzumaci alkoholu a větší fyzické námaze po dobu 3 - 4 měsíců.
ŽLOUTENKA TYPU B (HEPATITIDA TYPU B, HBV)
je jedním z nejzávažnějších virových onemocnění člověka. Může vážně a dlouhodobě nebo i trvale poškodit vaše játra.
SYMPTOMY
Onemocnění v akutní fázi často probíhá bez významných klinických příznaků a může se projevit až závažným chronickým postižením jater, které u některých pacientů vede k jaterní cirhóze či karcinomu jater. Jindy může být onemocnění charakterizováno bolestmi kloubů, kožními vyrážkami, silnou únavou a posléze i žlutým zabarvením pokožky či bělma očního, ztrátou chuti, tmavou močí, bledou stolicí a zažívacími obtížemi. Žlutavé zabarvení pokožky je někdy doprovázeno svěděním. Inkubační doba: 50-180 dní, průměrně 90 dní.
JAK SE MŮŽEME NAKAZIT A JAK SE DÁ SNÍŽIT RIZIKO NÁKAZY
Nejlepším způsobem, jak se vyhnout onemocnění žloutenkou typu B, je očkování. Žloutenka typu B se přenáší stejným způsobem jako HIV, nakazit se jí lze však snadněji (stačí 10-7 ml krve). Jak již bylo řečeno, proti žloutence typu B existuje očkovací látka. U některých jedinců se však protilátky nemusí vytvořit nebo se časem vytrácejí, proto se účinnost očkování musí kontrolovat a zavčas event. přeočkovat. Jelikož se jedná o sexuálně přenosnou infekci, je důležité chránit se při souloži kondomem a používat rukavice při fistingu* a dodržovat i další zásady bezpečnějšího sexu. Další sexuální aktivitou, při které se dá žloutenka typu B přenést, je rimming. Pro přenos žloutenky typu B má zásadní význam krev, sperma, vaginální sekret a sliny.
LÉČBA
Základem léčby jsou opět režimová opatření. Kauzální lék neexistuje. Důležité je dodržení klidového režimu, vyhnout se konzumaci alkoholu a přemíry léků na tlumení bolesti. Při chronickém onemocnění žloutenkou typu B je možné dlouhodobě podávat virostatika, ale úspěšnost léčby je asi jen 10%.
ŽLOUTENKA TYPU C (HEPATITIDA TYPU C, HCV)
pouze 20% lidí, nakažených žloutenkou typu C, zaznamená akutní příznaky tohoto onemocnění. Téměř u 80% je onemocnění diagnostikováno - většinou náhodně - až ve fázi chronického postižení jater. Rozvoj onemocnění do cirhózy nebo jaterního karcinomu je pravděpodobnější při alkoholizmu nebo při současné infekci VHB. Jediným spolehlivým vodítkem, jak poznat, jestli nejsme nakaženi žloutenkou typu C, je nechat si udělat test.
JAK SE MŮŽEME NAKAZIT A JAK SE DÁ SNÍŽIT RIZIKO NÁKAZY
Žloutenka typu C se přenáší zejména krví, a je proto častá u injekčních uživatelů drog. Vir žloutenky typu C je o mnoho odolnější než HIV a přežívá v krvi vně těla o mnoho déle než HIV (uvádí se, že až měsíc, oproti HIV, které je schopno přežít v krvi vně těla několik hodin, do doby než zaschne živná půda - krev, sperma, poševní sekret atd.). Žloutenka typu C se může přenést i sexuálním stykem. Sexuální přenos je pravděpodobnější při agresivním - krvavém kontaktu. Nedoporučuje se sdílet zubní kartáčky, holící strojky nebo holící břitové strojky, protože na nich může zůstat krev. Vyhnout se nákaze můžete nejlépe používáním kondomů, latexových rukavic (při fistingu a prstění) a lubrikantů na vodní bázi. Kondomy by se měly používat i při sexu s dildem, protože na nich při poranění může zůstat krev. Inkubační doba: 2 týdny - 6 měsíců, nejčastěji 6-9 týdnů.
LÉČBA
K léčbě žloutenky typu C se může použít kombinace léků - nejčastěji interferon a ribavirin, které však mají nežádoucí vedlejší účinky. Léčba HIV pozitivních, kteří se nakazili žloutenkou typu C, je velmi specifická a je zpravidla obtížné kombinovat léčbu s léky proti HIV. Účinnost této velmi náročné léčby je opět nízká.
Následující typy hepatitid nejsou u nás běžné, uvádíme je pouze pro úplnost:
ŽLOUTENKA TYPU D (HEPATITIDA TYPU D)
Virus hepatitidy typu D je defektní virus (podobá se jednoduchým rostlinným virům). Ke své existenci potřebuje vir hepatitidy B. Cestou přenosu je krev a sexuální styk s infikovanou osobou. Lidé se mohou infikovat virem hepatitidy B i D současně. K závažnému klinickému průběhu, který může vyústit až v selhání jater, dojde, když se člověk s hepatitidou B infikuje později i virem hepatitidy D. Inkubační doba: 14-120 dní. U nás je toto onemocnění zatím vzácné. Očkování proti hepatitidě B chrání i před infekcí delta virem.
ŽLOUTENKA TYPU E (HEPATITIDA TYPU E)
Přenos i průběh této infekce je podobný hepatitidě typu A. Podobná by měla být rovněž prevence. Hepatitida typu E se vyskytuje převážně v rozvojových zemích s nedostatečnou úrovní zásobování nezávadnou vodou. Závažný klinický průběh byl zaznamenán především u těhotných žen. V ČR jde převážně o importované onemocnění.
ŽLOUTENKA TYPU F (HEPATITIDA TYPU F)
Počáteční zprávy o tzv. hepatitidě typu F nebyly potvrzeny a nebyl nalezen ani virus, který by ji způsoboval. Existence hepatitidy F nebyla prokázána.
ŽLOUTENKA TYPU G (HEPATITIDA TYPU G)
je poměrně nedávno identifikovaný typ hepatitidy. Virus je označován GB virus C. Přenos této infekce je možný krví. Jde především o onemocnění narkomanů. Častá je kombinovaná infekce s hepatitidou B nebo C. V současnosti se zkoumá vztah hepatitidy G a HIV. Souvislost infekce s poškozením jater nebyla bezpečně prokázána.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sukatrel Sukatrel | 31. října 2007 v 10:33 | Reagovat

Nikdy sem nesukal s kondondomem ale s vybratorem vzdicky

2 Chock...CZE Chock...CZE | 10. dubna 2008 v 10:32 | Reagovat

ty si blb

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama