Člověk pánem tvorstva a zkázou života!!!

Týrané děti. Proč je nevidíme?

19. dubna 2007 v 17:15 |  ZNEUŽÍVÁNÍ - TÝRÁNÍ
Obecně se udává, že syndromem týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte trpí v současné době jedno až dvě procenta dětí. Je to smutné, protože kdo jiný než dítě by měl být pro nás pro všechny tím nejcennějším, co máme, neboť je nositelem našich genů a pokračovatelem našich životů. Ne všechny děti však mají to štěstí, že vyrůstají v láskyplném a podnětném prostředí.

Kdo nejčastěji dítěti ubližuje? Nejtragičtější na tom všem je, že že to bývají jeho rodiče a další členové rodiny, pokud se k dítěti chovají bezohledně, jsou necitliví k jeho potřebám nebo pokud se k němu chovají tak, že zneužijí či zneužívají svou fyzickou sílu či psychickou nadřazenost právě vůči jeho bezbrannosti.

Týrání může být nejenom fyzické, ale i psychické.

K fyzickému týrání se řadí celá škála projevů, které dítěti ubližují po fyzické stránce. Je alarmující, jak je výčet těchto projevů dlouhý, neboť sem nepatří jen bití a fackování, ale i mnohem surovější způsoby chování. Dítě může strádat po fyzické stránce i tím, že rodiče ho sice nebijí, ale ubližují mu, pokud zanedbávají jeho tělesný rozvoj třeba tím, že mu nedopřejí dostatek kvalitní potravy, dobrou zdravotní péči, teplý a bezpečný domov.

Také psychické týrání se nezužuje jen na nadávky, jeho projevy jsou mnohem rozmanitější. Podle Zdravotní komise Rady Evropy z roku 1992 spadá pod psychické týrání takové chování, které má vážný negativní vliv na citový vývoj dítěte a vývoj jeho chování. Může mít formu slovních útoků na sebevědomí dítěte, opakovaného ponižování či jeho odmítání a zavrhování.

Nadávky, láteření, ponižování, podrývání křehké sebedůvěry dítěte, které je bezbranné a odkázané na přijetí rodiči, to vše se podepisuje na jeho dalším citovém a psychickém vývoji. Nemusí jít pouze o vulgární nadávky či snižování kvalit dítěte jeho urážením, ale i přezírání či odmítání a jeho zavržení se na psychice negativně podepíše. Ovšem pozor, patří sem nejenom ponižování dítěte tím, že mu rodiče dávají najevo, že za nic nestojí. I kladení nerealistických cílů, nadměrná očekávání a příliš velká náročnost může dítěti v konečném důsledku ublížit.


Pokud nebereme ohled na předpoklady dítěte a jeho osobnost a snažíme se, aby vyniklo a "mělo se jednou líp než my", pracujeme možná na tom, že se bude mít hůře, než by se mohlo ve skutečnosti mít. I druhý extrém, tedy nevěnujeme-li dítěti dostatek pozornosti a času, protože jsme příliš zaneprázdněni a zaměstnáni čímkoli jiným, může dítěti způsobit psychickou a citovou újmu.

Snad k nejsmutnější formě týrání patří sexuální zneužívání. Vezmeme-li si na pomoc opět definici Zdravotní komise Rady Evropy z roku 1992, pak se sexuálním zneužíváním myslí nepatřičné vystavení dítěte pohlavnímu kontaktu, činnosti či chování. Zahrnuje jakékoliv pohlavní dotýkání, styk či vykořisťování kýmkoliv, komu bylo dítě svěřeno do péče, anebo kýmkoliv, kdo dítě zneužívá. Nemusí jít vždy o zneužívání, založené na dotycích, ale i naslouchání obscénním hovorům, které vedou dospělí, svlékání před nimi nebo naopak přihlížení jejich exhibicionistickému či sexuálnímu chování může být sexuálním zneužíváním.

Kdo může týraným dětem pomoci? Rodina, škola, pracovníci zdravotnictví, policie, úředníci a potažmo společnost jako taková. Přesto je tu jedno či dvě procenta dětí, které nejspíš unikají pozornosti nás všech a zažívají chování, které se na nich negativně podepisuje, a co je horší, ve svém vývoji mohou být jednou ohroženy i děti těchto dětí…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miška Miška | 15. října 2008 v 15:42 | Reagovat

jsem psychycky tyrana uz od 6 tridy...porad to pokracuje....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama