Člověk pánem tvorstva a zkázou života!!!

Proč došlo k malé době ledové?

11. dubna 2007 v 19:39 |  GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A SKLENÍKOVÝ EFEKT

Proč došlo k malé době ledové

Pro poslední prudké ochlazení ale není "po ruce" žádná zjištěná přírodní katastrofa. Z jiného výzkumu (opět citace z [3]) vyplynulo, že malá doba ledová začala kolísáním intenzity slunečního záření. Na zemské klima mají již relativně malé změny intenzity velký vliv. Tým badatelů, mimo jiné Berndt Kromer z Heidelberské akademie věd, prokázal pro posledních 12 000 let souvislost mezi intenzitou slunečního záření a klimatickými změnami, jež vykazují periodu 1500 let: "Poslední minimum této periody se kryje s malou dobou ledovou, která trvala od roku 1350 do roku 1880 n. l. Poslední maximum se shoduje s teplým obdobím středověku, zhruba mezi roky 950 a 1250 n.l."(Science, sv. 294, str. 2130 - 2136).
Na pozadí snížené intenzity slunečního záření může být prudké ochlazení rychle vyprovokováno dynamickým chováním atmosféry. Také tato myšlenka je uvedena v [3] a v ní odkazovaných pramenech; pokusíme se jí stručně popsat a doplnit redakčními poznámkami (šikmé písmo).
Vysoká "předledová" teplota vzduchu a také moří, jiných vodních ploch nebo vlhké země má za následek, že se voda intenzivněji vypařuje. Teplý vzduch má navíc schopnost vysokou vlhkost unášet (studený vzduch, zejména na pólech není schopen transportovat větší množství vodní páry kvůli nízkému rosnému bodu). Velké množství stoupající vodní páry s sebou odnáší nejen vodu, ale také obrovské výparné teplo, které je ve vyšších vrstvách atmosféry uvolňováno za vzniku mraků a srážek a vyzařováno do vesmíru. Je to účinný chladicí mechanismus, který zajišťuje skleníkový plyn (vodní pára) a který je ke škodě věci opomíjen. Déšť a sníh, který padá na zemi, ji dál ochlazuje (jestliže padá na teplá místa) nebo zvětší sněhovou pokrývku na horských ledovcích nebo zemských pólech. Cyklus se opakuje, plocha a teplota moří a deštných území se zmenšuje, naopak plocha pevninských a mořských ledovců (i ostatních studených míst) roste. V důsledku obojího uniká od zemského povrchu se stoupajícím vzduchem, který je stále studenější a chudší na vodní páru, postupně méně a méně tepla. Chladnutí se zpomaluje a ustává v nových dynamických poměrech, kdy je chladno a sucho, malá oblačnost, hladina moří o desítky metrů níže, ale o to větší masa polárních a horských ledovců. Při vhodné souhře dalších vlivů (vzdušné a mořské proudy, záplavy, sopky, pády meteoritů, tsunami, El-Niňo atd.) a při započtení velké tepelné setrvačnosti rovníkových oceánů, které zásobují vzduch nad nimi teplem a vlhkem a následně ledovce sněhem i dlouho potom, co průměrná globální teplota klesla, může dojít i k citelnému "přechlazení". To vše během jediného či několika málo roků, kdy se řekněme po tuhé zimě na obou polokoulích prostě už nedostaví takové léto, jaké se čekalo - je doba ledová.
Potom, co se dříve mohutné tepelné ztráty dané velkým vypařováním vody nakonec tak ztenčí, že je převáží tepelné zisky dané intenzivnějším ozařováním planety sluncem, které je podporované malou oblačností, začínají teploty pozvolna stoupat. Ustavení do "normálu" je pak pozvolné, řádově několik stovek let.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ywen Ywen | 24. května 2010 v 13:08 | Reagovat

Krásný článek o hrozné věci :( ale za to ty nemůžeš

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama