Člověk pánem tvorstva a zkázou života!!!

Následky Bulimie

11. dubna 2007 v 19:07 |  PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Táňa a Kája Táňa a Kája | 29. května 2008 v 12:22 | Reagovat

šílený,anorexii nebo bulimii bysme fakt mít nechtěli.

2 *** *** | Web | 14. srpna 2008 v 17:23 | Reagovat

ja mam bulimii, a uz mam asi polovinu(heh to vic) tehle veci, a stejne vazim 47kg.........no, i kdyz zvacim teprve 3 mesice, aleee budu pokracovat, protoze 47 fakt vazit NECHCI!!!!!!!(chci min, kdyby vam to teba nedocvaklo)

3 XXX XXX | 9. září 2008 v 20:50 | Reagovat

Jo taky to asi mam...ale žádný příznaky nemam...jenom zarudlej krk..je to děsný přežeru se fakt k prasknutí a pak jdu prostě blejt..pak se pořádně napiju a pohoda a takhle třeba i 3-4x denně. Taky vypadám pořád stejně-nehubnu. Zas tak mě to neštve, ale nechci ztloustnout a to je ten problém páč se přežírám..je to děsnej řetězec-pořád dokola..doufám že to někdy ovládnu a pak už to třeba pujde. Klidně tdn někde vydržim neblejt ale jak zas přijedu domu tak je zle.:-) Tak držte palce;-)

4 Pepina Pepina | 20. září 2008 v 18:30 | Reagovat

Holky trpím mentální bulímii už tři roky.Chtěla bych přestat,ale už to nejde!!Moje váha je velice kolísavá.(Zhubnu a potom hned zase mám víc a tak je to furt do kola!!)Do nedávna jsem si myslela,že to mám pod kontrolou,ale nemám!CHCI V8M JEN ŘÍCT NEZAČÍNEJTE S TÍM!!!Zničí vam to život,tak jako mě!!!Snažím se léčit,tak držte pěsti!!!!S pozdravem Pepina

5 vyléčená vyléčená | 25. září 2008 v 10:53 | Reagovat

Ahojte holky.Taky jsem něčím takovým prošla, začalo to, když mi bylo 14 a měla pár kilo na víc.Byli Vánoce a já miluji všechny ty dobroty, co obnášejí Vánoce, když jsem se vracela po novým roku do školy, měla jsem tak 7 kilo navíc a poprvé jsem si všimla, že nechci už byt taková ta "opluskaná holka" a začala jsem rozhodne mín jíst.Dařilo se, během roku skoro hladovění (vynechávala jsem zásadně večeře) a cvičení jsem zhubla 15 kilo a byla jsem na sebe hrdá - konečně!Následky nenechali na sebe dlouho čekat.Byla jsem naprosto posedlá kaloriemi, které sním a taky jsem začala být slabá (několikrát se mi stalo, že jsem se vyvrátila v autobuse), měla roztřepené vlasy, nechty, plet taky nic moc, prostě se tělo začalo bránit a doslova si začalo říkat o to jídlo, než abych se "rozkládalo za živa"po roce a pul jsem Začala zase večeřávat a zdálo se mi, že mám ty zatracené špeky všude.Měla jsem vždycky strašný výčitky, když jsem jedla.A jednou jsem snědla kalorický párky.Snědla jsem je a měla jsem takových strašných výčitek, že jsem si poprvé strčila prsty do krku a všechno vyzvracela.¨Připadala jsem si tak lehoučka a splným žaloudkem, žádný hladovění.Začala jsem to dělat pokaždé, když jsem se přežrala, první to bylo 2x do týdne, ale pak se to začalo stupňovat a uplně mě to ovládlo!Každodenní a několikrát po sobě zvracení se na mě podepsalo 4 další roky.Byl to koloběh, který se stal mým každodenním koníčkem,upe jsem se  těšila, až sním všechny ty dobroty a vyzvracením nepřiberu ani kilo!Bylo to strašný, když si na to teďka vzpomenu!Měla jsem bolesti v krku,öd poleptání žal. štávami, začaly se mi kazit zuby, u zubaře jsem byla každý měsíc a byla jsem strasně slabá, nemohla jsem ani flašku z vodou vyzvednout a dát třeba na skříň.Byla jsem věčně na záchodě nebo jsem zvracela do igelitových sáčku, který jsem třeba nemohla hned odnýst do koše aby to nebylo nápadný!Někdy mi je našla i máti.Zkoumala, co to je a když jí to došlo, chtěla mě dát na léčení, ale já jsem žádnou pomoc nepotřebovala.....Slíbila jsem jí, že to nebudu dělat a omezila jsem to zase na 1-2x týdne.A tak to fungovalo až do té doby, než jsem si našla svého současného přítele, ve kterým sjem našla lásku.Doslova jsem zapomněla zamilováním dýchat a pomyšlení vyzvracet se, mě za ten rok a pul co spolu chodíme a bydlíme sice napadlo - ale jen stím, že jak jsem to mohla 4 roky dělat!On to o mě neví a ani nechci, aby se to někdy dozvěděl, že jsem byla bulimička, která se přecpávala a nenáviděla!Ty noci, kdy jsem usínala a hnusila se výčitkama sama sobě jsou dávno pryč a je to dávno pryč, teda doufám!Byl to hnus, ale už je to pryč a já jsem zase zdravá a normální holka.A držím vám všem pěstičky, až vám to vynde jak mě a vrátite se zase do normálního života.Mějte se

6 Lenka Lenka | 23. března 2010 v 12:51 | Reagovat

je mi 33 let a se zvracením jsem začala v 16 letech. Záleží na psychické pohodě, zamilovanosti, atd. Když jsem měla delší "nezvracecí" období, říkala jsem si, je to pryč, ale zatím se to vždy vrátilo. Bohužel.

7 selest selest | E-mail | 11. září 2012 v 11:13 | Reagovat

ahoj  mám bulimii. je mi 26 a celý život jsem byla silná, máme to  v rodině,když moje váha dosáhla 74 kylo ,jsem  se kousla ,že to musí dolu,začala jsem zvracet,pokaždé když jsem se přejedla, ze začátku to šlo špatně ale ted už  s tim nemám  problémy.ráno se probudim  ...velká snídaně vánočka celé máslo pudinky celé plato vajíček k tomu  8 housek  a ještě dva sladké rohlíky s nugetou a pudinkem , kolikrát  se už   nemohu ani narovnat a odkulhám to všechno vyzvracet,pak si  jdu lehnout,zbudim  se uplně rozlámaná a jdu  do  práce,v práci  s nim  za celý den  1 bílí jogurt nízkokalorický a jedno malé jablko.po práci  se opakuje velká večeře azase nechutné zvracení,nehledě na to ,že mě to  přijde každý den  minimálně na 300 až 400korun.chtěla bych  s tim přestat,ale to bych  musela mít pořád něco na práci.nesměla bych  se zastavit.jinak zuby se mi hrozně kazí a svýmy náladami akorát ničím svého přítele,který samozdřejmě nemá tušení.miluju jídlo a svojí váhu 55 kg ,ale nechci se zničit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama